|
|
Rétorika žalmů o utrpení
Jonczy, Roman ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Vymětal, Mikuláš (oponent)
Žalmy fascinovaly mnohé po dlouhá staletí. Jedná se o modlitby Izraelského národa, hojně využívané i v křesťanství. Žalmy jsou nejen zdrojem mnoha inspirací, ale především koncentrovanou zkušeností těch, jež označují sami sebe za Hospodinovy vyznavače. Tato koncentrovaná životní zkušenost předkládá mnohé šokující výpovědi o vztahu člověka a Boha, zvláště pokud člověk prožívá utrpení a Bůh se stává tím jediným opravdovým zdrojem záchrany člověka ocitajícího se v hraniční situaci. Tento člověk se ve své řeči vztahuje k tomuto zdroji a přednáší své prosby a svá volání. Tato práce se snaží zkoumat a přiblížit mechanismus řeči žalmisty, jenž se ve své krizi obrací na toho, o kom věří, že jej z této situace vysvobodí. K mapování tohoto mechanismu přispěli neobyčejnými vhledy teologové Walter Brueggeman a Claus Westrmann, z nichž čerpá i autor této práce. V této práci sleduji fáze stížnosti a chvály, jež se každá samostatně skládá z jednotlivých kroků: oslovení, stížnost, prosba, motivace, prokletí, ale také jistota vyslyšení, slib a chvála. Klíčová slova Bruggemann, Westrmann, žalmy, žalmista, starý zákon, krize, utrpení, modlitba, stížnost, prosba, motivace, prokletí, chvála, Bůh, jistota vyslyšení, slib
|
|
|
Žalmové parafráze Jiřího Strejce
Matějec, Tomáš ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent) ; Sláma, Petr (oponent)
Práce se zabývá veršovanými žalmovými parafrázemi Jiřího Strejce (prvně vydanými roku 1587), které vznikly jako českojazyčná verze tzv. Ženevského žaltáře (prvně vydaného roku 1562) a představují významnou památku českého raně novověkého písemnictví. Jednotlivé kapitoly práce pojednávají o životě a literárním díle Jiřího Strejce, o vzniku a předlohách jeho žalmových parafrází a o dějinách jejich vydávání a recepce. V dalších kapitolách práce představuje Strejcovy žalmové parafráze v širších literárně historických, církevně historických a teologických souvislostech.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rétorika utrpení v žalmech
Jonczy, Roman ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Vymětal, Mikuláš (oponent)
Žalmy fascinovaly mnohé po dlouhá staletí. Jedná se o modlitby Izraelského národa, hojně využívané i v křesťanství. Žalmy jsou nejen zdrojem mnoha inspirací, ale především koncentrovanou zkušeností těch, jež označují sami sebe za Hospodinovy vyznavače. Tato koncentrovaná životní zkušenost předkládá mnohé šokující výpovědi o vztahu člověka a Boha, zvláště pokud člověk prožívá utrpení a Bůh se stává tím jediným opravdovým zdrojem záchrany člověka ocitajícího se v hraniční situaci. Tento člověk se ve své řeči vztahuje k tomuto zdroji a přednáší své prosby a svá volání. Tato práce se snaží zkoumat a přiblížit mechanismus řeči žalmisty, jenž se ve své krizi obrací na toho, o kom věří, že jej z této situace vysvobodí. K mapování tohoto mechanismu přispěli neobyčejnými vhledy teologové Walter Brueggeman a Claus Westrmann, z nichž čerpá i autor této práce. V této práci sleduji fáze stížnosti a chvály, jež se každá samostatně skládá z jednotlivých kroků: oslovení, stížnost, prosba, motivace, prokletí, ale také jistota vyslyšení, slib a chvála. Klíčová slova Bruggemann, Westrmann, žalmy, žalmista, starý zákon, krize, utrpení, modlitba, stížnost, prosba, motivace, prokletí, chvála, Bůh, jistota vyslyšení, slib
|
|
|
Žaltář římského oficia v proměnách 20. století
PAVLÍK, Jakub
Pro oficium římského ritu v průběhu 20. století postupně vznikly hned dva nové latinské překlady žaltáře, vypracované na základě hebrejského textu: prvním takovým překladem bylo tkzv. "Psalterium Pianum" (1945), připravené z rozhodnutí Pia XII. profesory Papežského biblického institutu; druhým byl překlad vyhotovený v rámci liturgické reformy Druhého vatikánského koncilu, který obsahuje Liturgia horarum (1971, 1985). První část práce mapuje vznik a recepci těchto překladů, druhá na příkladu vybraných žalmů demonstruje jejich charakter a srovnává je. Končí vyhodnocením zjištěných změn a posunů významu mezi jednotlivými latinskými verzemi. Jak nové překlady žalmů změnily smysl toho, co se církev v liturgii hodin modlí?
|
|
|
Obraz Božího stvoření v Žalmech
Hraba, Jaroslav ; Větrovec, Pavel (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Obraz Božího stvoření v Žalmech" se zabývá obrazem stvoření v Žalmech a jeho teologickým významem, se zřetelem k popisu stvoření v prvních kapitolách knihy Genesis. Analytická část práce obsahuje exegeze vybraných biblických textů z knih Genesis, Žalmů a Daniel; systematická část shrnuje poznatky. Provedenými exegezemi je zjištěno, že obrazy stvoření v Bibli obsahují také prvky mýtů polyteistických kosmogonií. Práce v jisté míře ukazuje záměrné použití takových prvků za účelem obhajoby monoteistické víry a hebrejské kosmogonie. Dále rozvíjí symbolickou interpretaci některých obrazů stvoření v Žalmech a jiných biblických knihách. Výsledkem práce je předložení dostatečného materiálu, ze kterého je zřetelné propojení teologie stvoření se soteriologií. Klíčová slova Bůh, Hospodin, Stvořitel, Žalmy, Genesis, stvoření, obrazy stvoření, kosmogonie, polyteistická mytologie.
|
|
| |
|
|
Psalms in the Epistle to the Corinthians
Veverka, Roman ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Táto práca je zameraná na paralely medzi Starým zákonom a Novým zákonom. Vybrali sme si špecifické texty, ktoré nám mali pomôcť preukázať, ako spolu súvisia tieto dve časti Biblie. Chceli sme preskúmať Pavlovo použitie Žalmov v Prvom liste do Korintu a rozhodnúť, či jeho citácie majú podobný teologický kontext a motívy. Radi by sme v tejto práci ukázali tri základné témy, ktoré všetky zjednocujú Pavlovo použitie Žalmov: ľudskú múdrosť, Božiu zvrchovanosť a Kristovu zvrchovanosť. Prvá téma zastrešuje Žalm 94,11 v 1 Kor 3,20, druhá téma zastrešuje Žalmy 24, 89 a 50 v 1 Kor 10,26 a tretia zastrešuje Žalm 8 a 110 v 1 Kor 15,25 a 27. Okrem práce s citátmi tiež využívame narážky, ktoré sú súčasťou spomínaných kapitol našej práce ako aj poslednej kapitoly, ktorá sa zaoberá témou Exodu v rôznych žalmoch a Ž 31,25. Našim cieľom je dokázať, že Pavol mal teologické dôvody, aby použil Žalmy vo svojej Prvej epištole Korinťanom, a tak v tejto diplomovej práci robíme výklad vyššie spomínaných pasáží.
|
host ::
RSS.